Re: Život je stálé hledání

V souvislosti s tvym prispevkem me napada: Predchozich 15 let jsem stravila v praci, vetsinou jsem mela 2 prac. pomery nebo hl.pr.pomer a zivnost k privydelku. Kdyz jsem chtela zvolnit a pracovat jen 8 h denne, v mem oboru to proste neslo, v praci narazovky do noci ktere nesnesly odkladu, doma otravovalo x dalsich lidi a naplanovani tydenni dovolene v roce velky problem. Nikdo ze zamestnavatelu nikdy nebral ohledy na muj volny cas a taky je chapu, davala jsem jim tu moznost, protoze jsem se obetovala, kdyz ostatni rekli, ze jdou domu, byla jsem mlada a bezdetna. A matku, ktera pospicha ve 3 domu a nechce resit narazovky, jentak nikdo rad nezamestna, coz taky chapu. Z ceho me jima hruza je to, ze jsem nedelala nic exotickeho, ze jsem delala neco, co by jini povazovali za idealni variantu prace pro zeny s detmi - obycejna ucetni.