Re: řízení

Šešule, pro mě to už dávno není jen o tom mateřství ve smyslu opečovávání drobečků, drobečci jsou dospělí a poslední už se vymaňuje z maminčiny náruče velmi razatně, naposledy jsem to pocítila, když se odmítl vejít do posledních dětských velikostí.
To je třeba taková pitomina, jako teplá večeře, když vrznou vrata, nebo klid v duši, který můžeš poslat dál. Z práce přináším domů neklid a nervozitu a potřebuju naopak péči.
Taky je to o složenkách a o umění spoustu věcí naopak nemít............ne, nemám jasno a pořád nemám ten klid v duši a kdo ví, jestli ho získám. Spíš mám pocit, že vedu boj sama se sebou.
Možná bych to mohla svést na feministky a gender, ale tak to není, sami si musíme najít správnou cestu, jenom kdyby to nebylo tak strašně těžký a rozporuplný.
To sofa byl jenom takový žertík, vážně se nedá říct, že bych se při tomhle způsobu života jen tak poflakovala. Zatím jsem schopná si přiznat, že nevím co chci a nevím, co je správně.