Re: Krásná teorie , ale co praxe

napřed chci říct, že bych udělala to samé, co navrhuje vranimůra.

poprvé na gyn. prohlídce jsem byla v 15 letech a šla jsem tam bez rodičů. ani mě to nenapadlo a ani to po mě nikdo nechtěl.
dnes jsem však těhotná, a i přes mou nadmíru spokojenosti jsem nucena změnit gyn. ambulanci. nikoli však z nedostatku lékařské a odborné péče, ale z neprofesionálního přístupu sestry.
nechávala jsem si to projít hlavou a chtěla jsem to zkusit s tou sestrou ještě jednou. ale pokaždé mě utvrdila, že to nepůjde. došla jsem tak daleko, že jsem se zašla informovat do jedné soukromé ordinace, zda mají místo a zda mě přijmou... samozřejmě že ano, ale měla jsem podmínku, že chci při návštěvě poradny ( u ještě stále mé gynekoložky )lékařce sdělit mé rozhodnutí. chci, aby věděla, že jsem s její péčí byla velmi spokojena a že mě to mrzí. bohužel se to ale nedá vydržet. je mi z toho úzko, že vše budu muset probírat znova od začátku ( myslím tím anamnézu těhotenství )
nechápu, proč tu práci lidi dělají, když je to všechno obtěžuje. nejdříve jsem myslela, že je to jen ze špatného vyspání, ale zjistila jsem, že ta sestra spí asi celý život špatně :-(
v nové gyn. ambulanci jsem nové sestřičce řekla důvod změny gynekologa. myslela si totiž, že nejsem spokojena s péčí. poradila mi, abych řekla, že se stěhuji. ale já nemám důvod lhát. navíc si myslím, že vůbec neuškodí, když lékařka bude vědět, proč jí pacientky z ordinace utíkají. jaké štěstí, že v dnešní době si může každý vybrat svého lékaře :-)