Jak to mám já ...

Udělala jsem si za život ochutnávku od všech možných typů a druhů chlapů. Po dlouhém bádání a hledání jsem zjistila stejně jako kamarádka autorky, že by mi vyhovoval jejich mix. To ovšem nejde. Skončila jsem u toho, že po pratnerovi nic moc nechci (dopracovala jsem se postupně k nezávislosti ve všech směrech). Respektuji jeho život a když odseparuju ty alkoholiky, nemakačenka a jiné cvoky, tak je pro mě zásadní kritérium ve vztahu naprostá otevřenost. Můj partner musí být můj nejlepší kamarád, říkáme si všechno, včetně nevěry, máme společná témata, tím hlavním je život sám, oba máme plno chyb. Když někdo něco pos..e, tak si řekneme "ty voe půjdeš, do pekla, to je tvůj bussines"...