Jsem rodilý Pražák a ve své Matičce jsem strávila 28 let života (s výjimkou veškerých prázdnin trávených na chalupě).
Na venkov, do rodiště svého přítele, jsme se s tímto přestěhovali před necelými 8 lety.
Během pár let mi došlo, že jsem a zůstanu zemědělským idiotem a zahrádku jsem proměnila v okrasnou, protože se mi skvěle daří veškeré byliny, růže, cibuloviny...prostě všechno možné, jen ne zelenina - kromě šnytlíku
Naštěstí moji pražští rodiče, kteří se přestěhovali také, už před 10 lety a bydlí nedaleko, plus rodiče mého přítele, jsou zemědělsky podstatně obratnější, takže nás bio produkty zásobují naprosto nadstandardně - ale takto to chodilo v naší i přítelově rodině už po generace, není na tom nic alternativního - mít vlastní zeleninu a ovoce.
Já osobně si radši cokoli z toho koupím, jen abych se s tím nemusela dřít, ale když to maminky baví...
pohoda!
A k alternatvní výchově dětí - před 16 lety, za dob studií v Dublinu, jsem se děsně divila, proč mi tetička říká, ať se u Nutely a jiných sladkostí podívám, zda to není načaté, protože matky své děti nechávají, aby si v obchodě dělaly, co je napadne. Pak stačilo vidět pár místních liberálně vychovávaných fakanů a obrázek byl ucelený. Trvalo to, ale i tato "kultura" k nám bohužel došla...
Často si připomínám příběh spratka okopávajícího důchodce v MHD, kdy mu matka odmítá cokoli říct s tím, že má děťátko svobodnou výchovu a patnactiletý pubertál přilepivší spratkovi na čelo žvýkačku a na odchodu říkající strnulé matce, že má též svobodnou výchovu