Re: Mikuláš i Ježíšek

Cha cha cha, tak toto známmoc dobře..... Dnes už to neřeším, holky jsou už veliký, ale taky to tu bylo...
Po nadílce "od Ježíška" začala tchýně pravidelně řešit, jak byla tahle stavebnice drahá a jestli trefila u tamté mikiny velikost.... Bohužel nejen to, strávit u nich vánoce začalo být neúnosné i z jiných důvodů - přetopený panelákový byt nám - zvyklým na svých 18 stupňů a vlhký vzduch kamenného domu - způsoboval pravidelné katary. A tchýně - aby si šetřila práci (i když nádobí jsem myla já a utíral ho muž - začala dávat štědrovečerní večeři do talířů po polévce... Kultura stolování veškerá žádná. A poslouchat na Štědrý den "dělejte, jezte, ať už to umyju a mám taky hotovo".... Prostě to na nás nebylo a tak - když měla malá rok - byli jsme u nich naposledy. Vzhledem k tomu, že jsme jeden rok jezdili na Štědrý rok k nim (tchánům) a rok na to k našim, přestali jsme jezdit úplně a začali slavit vánoce doma.
Letos - protože starší dcera pracuje 300 km od domova a má směnu 24., 25., 26. i 27., zkusila jsem našim navrhnout, že bychom přijeli k nim (jsou ve stejném městě jako dcera...) Mamka to odmítla. Prý budou u bráchy a bylo by přece blbý, abychom tam přišli všichni. No, asi má pravdu, jo, URČITĚ JI MÁ....rozum to uznává. Ale srdíčko bolí - nebudu poprvé na Štědrý den se svou holčičkou. Co na tom, že už má jednadvacet, stejně je mi to líto. A stejně tak je mi líto - o když mi je pětačtyřicet - že mne mamka odmítla, když jsem chtěla ještě jednou strávit Štědrý den s nimi. Hmmmmm, asi už FAKT budu muset být dospělá.....
Simča