Co takhle bratříček?

U mě tuto nezdravou závislost, kdy jsem si myslela, že nemůžu odejít od postýlky, kde spokojeně spala moje první dcera a vůbec nic jí nechybělo, kdy bych s ní šla na procházku i spíce na jedno oko, ale nedala bych jí nikomu ani povozit, kdy jsem se i na lékaře dívala podezíravě, připravená hned zakročit, pokud by se mi něco nepozdávalo ... vyléčila až moje druhá dcera :-). Najednou jsem zjistila, že mimino klidně vydrží i ty dvě minuty, co si odskočím na záchod, že můžu i dojet nakoupit a manžel se postará stejně dobře (do následujícího kojení :-), už jsem tak neobrečela první baťůžek vyrostlých dupaček, jakoby se mi vdávala (i když trochu taky :-). Všem svým "závislým" kamarádkám radím - mějte další dítě!