Vánoce nevěřících

Jsem nevěřící, tudíž spojuji Vánoce s Ježíškem spíše než s Ježíšem, ač příběh jeho narození mi není neznámý. Ano, já neslavím narození spasitele, ve kterého nevěřím. Užívám si několik dní, které patří rodinám - to mi přijde jako dobrá záminka pro svátek. Nakonec on ten Ježíš se možná ani nenarodil v prosinci (o tom se debatuje), ale ono se lépe slaví v době, kdy už jsou na to lidé zvyklí (= pohanské svátky slunovratu), než na úplně neznámé nové datum.
Ač je mi doma opravdu teplo, koupila jsem svým blízkým dárky, upekla pár kousků cukroví a ozdobila jedlovou větev ve váze, nepřipadám si nějak manipulovaná. Udělala jsem jen to, co jsem udělat chtěla - zrovna jako když moje prababička vždycky pekla na moje narozeniny svůj dvoubarevný dort. Ke každému období prostě patří pár rodinných zvyků. Přiznám se ovšem, že jsem letos ještě neslyšela jedinou koledu (napravím, mám na cd prima španělské, které jsme kdysi zpívali se sborem) a viděla víc hvězd než vánočních světel (zřejmě málo navštěvuji nákupní centra). Opravdu si také nepřeju, aby se u mého štědrovečerního stolu zjevil někdo úplně neznámý, s radostí bych tam ale uvítala někoho známého, i pokud by neplánovaně zazvonil a potřeboval nakrmit. Definuji si prostě pojem "bližní" sama. Takže závěrem: Ano, svátky se zřejmě změnily od dob, kdy návštěva kostela byla všeobecně jejich neoddělitelnou součástí, ale nikam se neztratily a špatné nejsou - každý jim jen jejich význam dáváme sami.