Děkuji

Johanko, děkuji za pěkný a výstižný článek. I já jsem se letošní Vánoce musela stydět - uprostřed všech příprav a pak konečně večerní rodinné idylky jsem taky nějak pozapomněla, i přesto, že jsem křesťanka a proto jsem pak byla ráda, když jsem šla na půlnoční - nejsem katolička a se vším v kázání jsem souhlasit nemohla, ale Bůh si to stejně použil, aby se mi připomněl a abych si uvědomila, že jsem někde mimo. Četla jsem jen pár reakcí, ale bylo mi i tak smutno z toho, že Tě lidé spíš chytali za slovíčka, dotčeni, že oni přece v žádném blahobytu nežijí apod. a přitom mám pocit, že smysl jim unikl. Nejde přece o to, jestli mám miliony nebo skoro nic, jde o to, jestli se u mě Ježíš cítí doma - a to ať na Vánoce nebo kdykoli jindy. Ale na ty Vánoce to je vyloženě ostuda.