tak nevim

v clanku autorka pise, ze hlavni je moznost volby, celkove vyzneni ale je, ze zena ma byt s ditetem doma... autorka pise o tom, ze se spolecnost diva na zeny na MD skrz prsty - toho jsem si tedy opravdu nevsimla. v cesku je urcite porad jeste normalni byt na MD aspon dva roky, takovych zen je prevazujici mnozstvi. zajimave je, ze zeny, ktere chodi do prace maji tendenci se porad jako by obhajovat, vysvetlovat, jak to delaji, ze nemaji chuvu, ale tatinka na hlidani, ze do prace musely z financnich duvodu, ze chodi na zkraceny uvazek apod. takze bych se vratila k vychodisku autorky, ze dulezita je moznost volby. jsem pracujici zena s kojencem a nestydim se za to, nikdo me za to neodsuzuje, stejne jako by me nenapadlo odsuzovat matky na MD. musim jenom podotknout, ze se moc nedivim zamestnavatelum, ze se brani zamestnavat matky s malymi detmi. vidim sama na sobe, ze muj pracovni vykon je nizsi, nejen, ze mam na praci mene casu, ale proste mam jine priority. zakazovat otazky na rodinny stav nic nevyresi, diskriminace bude existovat dal, jen bude skryta. mozna by spis pomohlo to kouzelne sluvko dane, kterym francouzi pojmenovavaji sve treti deti, jak nekdo vtipne pise, osobne bych takovym zamestnavatelum, kteri vychazeji vstric rodinam, davala proste danove ulevy. vzdyt je to od nich koneckoncu statotvorne. lenka