Myslím, že je to dané

Článek je bezva, dost mě pobavil, ale nejsem si zrovna moc jistá, nakolik můžou hračky ovlivnit vnímání světa u dětí.
Zrovna nedávno jsme řešili s manželem, jak to asi vnímají naše děti. Nemáme totiž zrovna typické rozdělení rolí, manžel neřídí, s "mužskou" částí práce si moc nerozumí a tak naše děti (holka 8 kluk skoro 3) vidí celý život maminku řidičku, maminku opravářku, jak montuje se SVÝM (milovaným) nářadím nábytek, jak maluje, tapetuje, přitlouká hřebíčky, šroubuje věšáčky, vyměňuje těsnění kapajícího kohoutku... Tatínek zase myje nádobí, koupe děti, chodí s nimi na procházky... A výsledek? Dcera je schopná rozeznat šroubovák od kladiva, ale k čemu je takový hasák to netuší. Syn ví velice přesně, jak se s kterým nářadím zachází, velice se zajímá o všechny mechanismy a prostě přes naprosto stejnou výchovu se nám krásně vyvíjejí do svých "správných" rolí sladké blondýnky a chlapáka... A nejlepší bylo, když synek vytáhl panáčka z náklaďáku (vypadá jako velký Igráček v montérkách) a prohlásil, že to je táta. Vůbec mu nevadí, že tatínek montérky nikdy na sobě neměl a o řízení náklaďáku se mu nikdy ani nezdálo (možná v nějaké noční můře).