Taky jsme chodili do knihovny

Taky jsme chodili do knihovny, od 2 let věku. Při první návštěvě jsme si půjčili asi 15 leporel. Dítko je "přečetlo" za večer a že půjdeme zas. Vzali jsme leporela na vrácení, ale když dítko zjistilo, že se budou vracet, spustilo řev, jako když mu je krademe. DVĚ HODINY jsme s knihovnicí dítku vysvětlovaly, že se nejdřív musí jedny vrátit a pak že se můžou jiné půjčit! Pořád řevu, jako kdybychom podřezávaly podsvinče tupým nožem. Vysvětlování kolem dokola, platné nebylo nic, pořád slzičky v očích. No, strávilo to tak při třetí návštěvě. Pak jsme ale přečetli nejmíň půl knihovny Čteme dodneška, jenže dneska kvůli pracovnímu vytížení já dojdu do knihovny a napůjčuju knihy, o kterých si myslím, že by mohly doma někoho zajímat, a pak je zase vyberu a odnesu zpátky. U nás se čte spousta věcí, od románů přes dívčí zamilované pubertální románky až po encyklopedie.