Re: praštěné

Tak tady se musím opravdu vehementně zastat svého muže.
Ne, že by po tom extrémně toužil, být i u druhého porodu, nicméně mi samozřejmě nabídl, že u něj opět bude. Já sama jsem to odmítla. Ačkoliv to zní jakkoliv divně, mám pocit, že porod je ženská záležitost a prostě jsem svého muže u porodu nechtěla, i když to tady asi nebude spousta žen chápat. Chtěla jsem prostě mít u sebe ženu. Manžel byl v záloze, kdyby to nevyšlo s tou dulou, také se mnou chodil k té dule na přípravu, aby ji mohl zastoupit, kdyby něco. Manžel mě a dulu odvedl v noci do porodnice a já si přála, aby šel na půl pátou (jako obvykle) do práce. Bylo to na moje přání. Dcerku hlídala babička. Nicméně ho po příchodu do práce poslal šéf domů k dcerce a babičce. Jestli tady bude někdo říkat, že můj muž je sobec, tak to není pravda, protože dělal, co jsem si přála já. A ta dula kromě otírání čela dělala spoustu speciálních technik, které by manžel provést neuměl, speciální masáže, tisknutí akupresurních bodů a tak dále...