Re: trochu přehnané

Souhlasím s Vámi. Nikdo nemá právo soudit Vaši situaci z venku, pokud ji nezažil. Je pravda, že pokud máte normální porod, doprovázený i třeba obrovskou bolestí, nikdy nemůžete pochopit někoho, kdo zažil něco extrémního. Já rodila sice jinde než Vy a personál byl moc příjemný, ale porod dopadl celkem katastrofálně. Pokud zde napíšu, že kontrakce byly po 2-5min. po 28 hodin, následně se syn "šprajcnul" v porodních cestách, stočil se a nešel ven, já byla na 6cm a porod byl nepostupující. Přestaly kontrakce, malému přestalo bít srdce a během pěti minut jsem byla na sále, kde malého páčili kleštěmi přes břicho, museli mi přeřezat močový měchýř, totálně sešít čípek. Dělohu už nikdy nepoužiji, i když mi ji nakonec nechali (manžel při mé třihodinové operaci podepsal její odejmutí, aniž by mu vysvětlili, co se se mnou děje). Bude to jen zlomek toho, co se stalo.

Nikdo nepochopí, že usmívající personál není důležitý. Důležité je, že nikdo neřekl, co se stalo, proč, jak k tomu došlo a co bude následovat. Nechtěla jsem omluvy, chtěla jsem informace. Následně jsem dostala velký zánět do jizvy a byla jsem měsíc ujišťována, že je vše ok. Zánět byl řešen až v momentě, kdy mi začalo černat okolní břicho a jizva byla vyboulená do velikosti dvou pinkponkových míčků. Následovaly týdny čištění, převazů. Pořád jsem jen slyšela, že takový porod i poporodní komplikace ještě nezažili. ...

Nikdo, komu tohle řeknu si nepředstaví, jaké to je a kdybych mohla, tak zaplatím cokoli, aby to dopadlo jinak, ale opravdu opravdu to nespraví usmívající se personál. Spravila by to lidská pokora a info co se dělo, děje a bude dít. Mé miminko je naštěstí v pořádku a o to jde. Ale ani po všech těch hrůzách, kdy jsem dva měsíce jen brečela bolestí a nemohla se ani zvednou ze země (mám dvě malinké děti, o které jsem se musela starat) se nevyrovnají tomu, když jsou nemocné novorozené děti, ať už nedonošené nebo ne.

Celá tahle diskuse mi přijde scestná. Pokud někdo peníze na epidurál má a chce ho, ať je dá. Pokud je nemá nebo nechce, ať je nedává. Hlavně si ale všechny ženské uvědomte, že pokud Váš porod skončil zdravým dítětem a v konečné fázi i Vaším, že jste ty nejšťastnější na světě. Ať už byl porod jakýkoli. Já mám naštěstí dvě krásné zdravé děti, takže jsem dopadla dobře (i když další operace mě ještě čekají), ale děti už mít nikdy nebudu moct. A to je to hlavní. Mít zdravé děti a hlavně MÍT je. Je plno ženských, které by dali za (zdravé) mimčo cokoli.