Re: Nesouhlas

Přesně tak, jak píšete. O to mi šlo. A nejen z pohledu mého, jako matky. Na manželovi vidím, jak je pro něj každý den s kluky super (samozřejmě jsme vyčerpaní a všechno to kolem), ale objevujeme zatím nepoznané. Starší má 2,5 a mladší 9 měsíců a každý den je jiný. Jak jsem již psala, manžel každý druhý týden cestuje v zahraničí, takže také vím, co to znamená starat se o dvě malé děti sama a rozhodně si to nedovedu představit v podmínkách, které popisuje pán. Často se o "užívání" vůbec nejedná a musím říct, že super je to právě s manželem, kdy si děti rozdělíme, můžu v klidu uvařit, zajít nakoupit apod. Miluju společná rána v posteli, kdy tam kluci v půl sedmé přiběhnou, společné snídaně a večeře, večerní čtení pohádky...tohle všechno podle mě nejde, když rekonstruujete za takovou cenu, jakou "zaplatili" manželé v článku.

Navíc na manželovi vidím, jak ho mrzí, že s kluky není i ty týdny, kdy musí mimo ČR. Vždycky po 5ti dnech přijede a jen říká, jak vyrostli a kouká, co nového se naučili. Každý má svou cestu, ale opravdu nejsem schopná a vlastně ani ochotná věřit, že se někdo dokáže za takových podmínek, které jsou popsané v článku, věnovat dětem, ačkoli to má jako hlavní argument pro svůj sen...kterým je třeba ten domeček.

Ty první roky dětí jsou podle mého opravdu malý zázrak a moc by mě mrzelo, kdybychom je prošvihli tímto způsobem. Opravdu nepatřím mezi matky fanatičky a ráda kluky "odložím", když je někdo ochoten se jich ujmout) (což je tak jednou za čtvrt roku), ale jsem ráda, že to prožíváme naplno a nepřišli jsme o to. Jak jsem již ale jednou psala, pán má prostě jiné priority než já, ale zarazilo mě to "ohánění" se dětmi, jako důvod toho všeho.