Pár slov do pranice

Asi bych měl začat tím, že jsem mladší bratr autora, je mi 21 let a vlastní děti nemám a studuju vysokou školu. Většíny "velkých akcí" jsem osobně aktivně účastnil. Pro ty zkažené konzumní společností dnešní doby dodávám, že se v rodině se za práci neplatí, prostě oba víme, že až jednou budu potřebovat, tak mi bude také pomoženo.
O tomhle članku jsem se dozvěděl při hovoru a ze zajimavosti jsem si přečetl celou diskusi k němu a k některým názorům se prostě musím vyjádřit.

1) Naučte se rozlisit provizorní a špinavé! jsou to dvě zcela odlišné věci, které nelze zaměňovat!
Provizorní je, když nemáte na podlaze kachličky, ale natřený beton. A i ten beton může být čistý, jen to dá trochu více práce.
Špinavé je, když máte plesnivé spáry mězi kachličkama a nemusí jít vůbec o provizorium.

2) To že se rekonstruuje/staví svěpomocí nutně neznamená, že se děti okrádají o kus dětství, například:
Víte, co to je pro malé dítě moct si několik dní hrát na několika kubíkové hromadě písku ?
Při navážení materiálu se většinou jedním směrem vezl materiál a druhým děti, a podobně bych mohl pokračovat.
Nepopírám, to zajišťování aktivity dětí stojí nějakou fyzickou energii, hodně psychické aby se děti nezranily a celkově všechnu práci zpomaluje, ale určitě dětem neničí dětství.

3) Pujičky a hypotéky - je to snadné je to rychlé, všechno je hned , ale podívejte se na druhou stranu mince. Kolik by vráti bance, v případě, že by si pujčil 500 000 CZK na pět let ? Když budu hodně optimistický, tak 600 000 CZK. Takže tím, že se uskrovnil a nechtěl všechno hned tak v podstatě ušetřil 100 000 CZK a za to se dá udělat hodně dobrá koupelna!

4) Na genech závisí, jak je člověk inteligentní, ale určitě ne, jak je či není manuálně zručný. Manuální zručnost závisí na tom, hodně toho v životě udělal. Věřte tomu, že dvacetiletý mladý muž, který drží kladivo po první v životě v ruce, bude stejně gramlavý, jako šestileté dítě! Já s bráchou jsme měli to štěstí, že nás bral s sebou do dílny děda a už jako hodně malí jsme měli "vlastní svěráček, kladívko, ...". A jako náctiletí jsme se stylem pokus/omyl pouštěli samostatně řešit různé opravy všeho možného.
A pak se hodně lidí divilo, že jsem v 18 letech nemě problémy rok a půl udržovat budovu internátu o kapacitě 150 lůžek.

A teď mě ukamenujte!