Raději skromně

Taky by jsme raději bydleli ve svém, a klidně i ve starém domku nebo docela malém. Koukněte se sem:
http://www.blisty.cz/art/57088.html

Bydlíme na vesnici už tři roky, nedá se to srovnat. Pravda, do města to máme blízko, auto nepotřebujeme.

Myslím že nebrat si hypotéku a raději se uskrovnit je dobré rozhodnutí. Hypotéku vnímám jako past. Dokud ji nezaplatíte, nebydlíte ve skutečnosti ve svém. Mohou vám zdvihat úrok, jakmile skončí vázací doba. Strašně moc přeplatíte. A musíte vydělávat a vydělávat.
Jakmile hrozí že by jste přišli o střechu nad hlavou, budete makat od rána do večera bez ohledu na děcka. O práci můžete kdykoliv přijít. Do toho bych nikdy nešel.

Žít skromně s malým příjmem (a mít hodně času na rodinu a přátele), pěstovat si na zahrádce zeleninu, každý den zatápět v kamnech, to je životní styl který může spoustě lidí připadat šílený.
Úplně to chápu, ale prostě to jde. Žijeme tak už roky (předtím na předměstí). Děti v tom vyrostly a dnes jsou skoro dospělé a jsou v pohodě.
Když si představím, že bych si čas na děti a manželku musel vyznačovat v diáři, že bych byl stále bezvýhradně k dispozici svému zaměstnavateli nebo firmě, že bych si musel dělat speciální dovolené pokud, možno u moře, abych si vůbec odpočinul od stresu, tak to by zase připadalo šílené mně.
Každý to prostě má takové, jaké si to udělá
Já bych neměnil.