Re: nehádáme se

Kudlo - když já si neumím vyměňovat názor v klidu, obzvlášť, když mi na tom záleží. Já prostě řvu, sice jsem slušná, ale neumím být potichu.
Jinak my jsme doma zvyklí, že když se něco nelíbí, hned se to řeší, nemám ráda, když se problémy kupí, pak bouchnou saze a je zle. Tchýně se vždycky rozčilovala, ať se nehádáme před ní, ať si to necháme na potom. Když potom? Jak nehádáme? My se nehádáme, ale diskutujeme a to děláme v okamžiku, kdy vznikne potřeba. Neumím si představit, že bych celý den shromažďovala v sobě, co chci říct, dořešit, s čím nesouhlasím, pak si večer sedla s manželem a pak to na něj vysypala.
Můj muž neřve, on bouchá věcmi - už ho to přešlo, když bouchnul dveřmi a vysypala se omítka a bouchnul s talířem o zem tak nešťastně, že udělal díru do podlahy. To jsem dostala záchvat smíchu, protože si přidělal práci. Já si radši zařvu.