Re: já nevím, teda,

Taky jsem článkem překvapená a mám pocit, jako by byl psaný v době, kdy jsem měla dostat menstruaci já, a ne v roce 2011.

Osobně se o početí s mou čtyřletou dcerou bavíme dost na rovinu, vajíčko, spermie, vajíčko se dělí a tak vznikne miminko. V téhle době je to prostě pro děti maximálně přirozené, vůbec za tím nevidí nic zvláštního. Předpokládám, že k menstruaci se dostaneme už docela brzo, nějakou stravitelnou formou - maminka si v bříšku připravuje postýlku pro vajíčko, ale každé vajíčko potřebuje postýlku novou, a tak je to každý měsíc. Absolutně si nedovedu představit čekat s tím do dvanácti let.

Druhá připomínka je k tomu, že matka dá nepozorovaně dceři do batohu vložky. To udělala máma mě a já jsem z toho byla naprosto znechucená, v šoku, ze dvou důvodů - jednak mi prohrabávala batoh a jednak mi nevěřila, že se s touhle ženskou záležitostí dokážu srovnat sama.

Další připomínka k tomu, zatahovat do toho ostatní, zejména mužské rodinné příslušníky. Když jsem se dozvěděla, že otci o mé menstruaci někdo řekl za mými zády (cizí člověk), nebyla jsem schopná s otcem kvůli tomu několik měsíců komunikovat. Prostě mi to přišlo jako strašná zrada. Přece jenom tohle je ženská záležitost.

Další věc, byla bych připravená na to, že se holčičce něco takového může stát mimo domov - na táboře, škole v přírodě, a věděla jasně, jak učitelky nebo instruktoři v takovém případě postupují. Někdy ti lidé nemají dostatečnou empatii a to taky napáchá dost ošklivé škody (opět vlastní zkušenost). Pak bych se pokusila preventivně vybrat někoho, ke komu by mohlo mít moje dítě důvěru, a obě strany (holčičku i učitelku) na tuto alternativu jemně upozornit.

Další poznámka k vložkám / tamponům - jako čerstvá puberťačka jsem nedala dopustit na tampony s aplikátorem. Aplikace maximálně jednoduchá a člověk neměl blbej pocit, jako když měl vložku (což ze začátku, když na ně nebyl zvyklý, prostě byl - pořád mi přišlo, že ji všichni musí vidět).

Takže asi tak. Autorce sorry, ale fakt je ten článek trochu mimo.