Re: nojo,

Já trochu nechápu, proč ta potřeba toho, aby se většina lidí chovala unifikovaně a zcela pochopitelně pro druhé. Každému co jeho jest. Většina společností má své přechodové a iniciační rituály, ať už mají jakoukoli podobu - naše společnost je jen hodně oprostila od přirozených biologických mezníků v životě a navázala je na společenské dění. Ono šaškování s foťákem a obrkornoutem sladkostí s prvňáčkem není o nic méně směšný rituál, než ženský taneček s kytkou za uchem u příležitosti první menstruace. Přesto mohou být pro toho dotyčného oba významné. Nemyslím si, že je podstatné, aby všichni prožívali rituály, které jsou druhým srozumitelné a které jim připadají logické. Pokud žije rodina a její ženská část tak, že cítí jako přirozené a důležité uvědomovat si a třeba nějak rituálně pojmout přirozené změny spojené s plodností, bude to pro dívky toho rodu důležité a přínosné, pokud k tomu nemá vztah a třeba nemá ani vztahy k ostatním ženám v rodině natolik blízké, aby jí nevadilo sdílet své soukromí do té míry, věřím, že by to prožívala jako trapas a zbytečnost. Sama za sebe vnímám rituály v lidském životě jako významné - a ne všechny mi nutně připadají jako smysluplné a rozumné a ne všechny bych potřebovala absolvovat, ale dost si nedovedu představit život plynoucí v bezbřehé všednosti bez chvil, které jsou výjimečné, jiné, důležité. A jestli je někdo naplňuje náboženskými rituály toho či onoho druhu, nebo společenskými událostmi, rodinnými setkáními, oslavou první či poslední menstruace, nebo první řádnou opicí - to záleží podle toho "kdo co snese". Co se týče původnosti rituálů a tradic na našem území, to bychom se dostali daleko....a kdoví, kde bychom skončili, kdybychom chtěli dodržovat jen to, co tu je původní...to by taky bylo potřeba stanovit nějakou hranici, od níž bychom odvozovali to, co je původní a co už ne.
Já vnímám to, co pomáhá budovat dobrý vztah k přirozeným fyzickým cyklům, jako zdravé a prospěšné. Ale jakou tomu kdo dává formu a jestli to vnímá stejně, to považuji za výsostně soukromou záležitost. Takže z mého pohledu zajímavý článek a pro někoho třeba inspirace, netřeba vést s autorkou virtuální polemiku o smysluplnosti daných rituálů, pro někoho ji můžou mít, pro jiného ne - nakonec ne všechno je nutně pro všechny.