Re: Myslím
Kopřivo,
souhlasím.
Sama jsem na dceřinu menstruaci reagovala úplně spontánně slzami dojetí, že už máme doma ženskou. Dceru jsem objala a pogratulovala jí, pak jsme to spolu oslavily. Vůbec mě v první chvíli nenapadlo ji nějak litovat.
Teprve pak jsem si vzpomněla, jak moje máma přijala moji menstruaci útrpně, jako kdybych tím okamžikem vstoupila do nějakého klubu trpitelek, do "ženského údělu", kde mě nečeká nic dobrého. Myslím si, že to není správná reakce od matky.
Odpovědět