Re: Děkuji za ohlasy

"Takže mě tyhle výčty co kdo stíhá a jak to stíhá v pohodě a všechno sám, zas tak moc nefascinují. Obvykle je něco "za tím". Jako třeba tady v tom případě studia přímo navádí k tomu, že to není tak, že by zakladatelka měla pro sebe a své aktivity jen pouhou čtvrthodinu denně, např. na přečtení si článku v novinách. Studium a dojíždění za studiem zabere podstatně víc času, než nějaká čtvrthodina."

Souhlasím. Ono jde hlavně o to NAJÍT SI SVŮJ STYL, KTERÝ NÁM VYHOVUJE, DRŽET SE HO A NEDĚLAT SI HLAVU Z TOHO, JAK TO MAJÍ NEBO ÚDAJNĚ MAJÍ DRUZÍ. Já si o sobě myslím, že toho na MD stíhám docela dost, ale jsou věci, do kterých by se mi prostě nechtělo nebo bych neměla potřebu je dělat.

Znám ze svého okolí například matku, které všichni tleskají, jak při dvouletém synkovi stíhá studovat i pracovat, jenomže ona to stíhá stylem, že přes týden má dítě u jedněch prarodičů a přes víkend u druhých, což je třeba pro mě osobně model naprosto nepřijatelný.

"Nic ve zlém, ale tak to prostě je. Nemám ráda tyhle výlevy, protože jsem si už mnohokrát všimla, že paní xy vykládá, jak jí nikdo, ale nikdo nepomůže, na vše je sama a pak najednou bum: babičky mi vodí děti na kroužky, pohlídají děti když musím kvůli podnikání někam, hlídají, když jezdím do školy."

Výstižné. Kolikrát já už jsem zažila v reálu i tady, jak si takhle nějaká matka stýskala, a pak se ukázalo, že tráví bez dětí o dost víc času než já. Že třeba babičky opravdu moc nepomáhají, ale děti jsou například ve školce, a tak má minimálně dopoledne pro sebe, má manžela, který se doma hodně angažuje, nebo jsou děti už prostě tak velké, že nepotřebují nepřetržitý dohled.