Re: Co je tak divného a odsouzeníhodného na vysokoškolačce hledající vysokoškoláka?

"Sorry, Ecim, já jsem se tě nechtěla dotknout, což jsem evidentně udělala. Jen mě to opravdu zajímá, odpověď jsem sice nepochopila, ale už v tom radši dál nebudu šťourat."

Markéto, co je na tom proboha k nepochopení, že díky tomu, že jsem se pohybovala skoro mezi samými vysokoškoláky, tak jsem logicky mezi nimi našla vždy víc lidí, se kterými jsem si sedla. Je to stejné, jako když sportovec má přátele mezi dalšími sportovci a ani by ho nenapadlo pokoušet se o vztah s někým, kdo jen vysedává před televizí.

"Jinak já třeba u mnoha svých známých ani netuším, kolik vystřídali parnterů, mnoho jsem jich poznala až vdané/ženaté s dětmi, a na tohle nikdy řeč nedošla. Koneckonců kolik jsem měla partnerů nevědí ani moje kamarádky z gymplu, nějak jsem nikdy neměla potřebu tuhle informaci s někým sdílet."

Ach jo, takovouhle odpověď dostanu skoro pokaždé. O mnoha známých to také nevím, ale o lidech, které považuji za své dlouholeté přátele, ano. Uvědomila jsem si tu v posledních měsících na různých diskusích, ze kterých se nemohu zbavit dojmu, že náhodný sex je naprosto normálka, ale když jsem se podívala kolem sebe, tak mi to nepřišlo tak hrozné - právě díky tomu, že jsem podvědomě inklinovala k tomu obklopovat se lidmi, kteří se chovají jako já. Protože jsme si podobní v přístupu k životu. Protože s těmi lidmi, co partnery střídali hodně, jsem si shodou okolností nikdy nesedla natolik, abych měla potřebu aktivně vyhledávat jejich společnost. Neseděli jsme si, měli jsme málo shodných témat k hovoru, třeba nám nedělalo problémy vedle sebe fungovat ve školním nebo pracovním kolektivu, ale vyhledávat se a přátelit se - to ne. Jak už ti to mám proboha jinak vysvětlit?