Díky za tipy a zkušenosti

Autorce dík za tip na cyklostezku i za praktické rady pro cyklocestování s dětmi. Kdo nechce jezdit 80km denně, nemusí-nechápu ty negativní reakce. My volíme kompromis. Milujeme hory, děti zas chtějí k moři. Vyrážíme tedy každoročně na 2-3týdny se stanem a s koly nejdříve do hor (Alpy, Dolomity), nakonec dojedeme aspoň na týden k moři (severní Itálie). V horách máme 2-3 kempovací základny, odtud podnikáme výlety. V Alpách i v Dolomitech jsou úžasné "cyklodálnice"-asfaltky, vyhražené opravdu POUZE cyklistům. Pokud jsou podél řek, není to ani dokopce (např. podél Salzachu). Super i pro vozík - ten už teď nepotřebujeme, ale využili jsme ho dřív hodně, dítko v něm má skvělý rozhled, může spát nebo jíst nebo si hrát dle libosti a navíc je chráněné proti větru, dešti a přímému slunci. Teď už jezdí oba kluci sami (11 a 6 let),ale i tak výlety hodně kombinujeme - např. 10km po cyklostezce k vodopádu/jezeru/lanovce, tam zaparkovat kola a pak 2h pěší okruh kolem jezera/vyjet lanovkou na vrchol a okruh po hřebenu/dolů bobovou dráhou apod. pak zas 10 km na kolech do kempu. Nikdo se nestihne nudit, nikdo neskuhrá, zážitků plný prázdninový deník. A severní Itálie zas není jen Bibione. Jsou tu i vesničky s přízemními vilkami ve stínu pinií (např. Lido di Spina, Duna Verde), no a na pláži s dětmi je vždy o zábavu postaráno. Záměrně o kepmovací dovolené nepíšu jako o "levné". Sice sami vaříme (naše děti, celoročně "týrané" zdravou stravou, se moc těší na pytlíkové polévky a párečky z konzervy!!!), ale kempy nejsou nejlevnější a další radovánky (lanovky, bobovka, akvaparky...) také ne. My ale nejezdíme pod stan kvůli ceně...prostě vzbudit se a cítit vůni lesa, ze spacáku koukat na zasněžené třítisícovky a slyšet v dáli kravské zvonce...to v hotelu nezažijete