o věku to není

Holčičko,kočičko ap.mi říkají doktorky taky a to je mi skoro pade,takže to jistě s věkem nesouvisí.Je to prostě zpsob oslovení.Ale vždyť to vůbec nevadí ne?nenapadlo by mě to řešit,spíš je to hezké.protivné by mi bylo,kdyby mě titulovali anebo říkali vážená paní.
První dítě jsem měla stejně jako autorka a druhé na prahu čtyřicítky,takže znám oba protipoly.Nikdy jsem si ovšem nepřipadala diskriminovaná.Možná jsem to jenom nepozorovala,neřešila nebo neměla čas,já nevím.Taky mi nikdo nikdy nic nezáviděl,takže štěstí.K nedostatku známých,přátel ap.-pocítila jsem spíš jako ta stará matka.Byla jsem pro ostatní přílišnou autoritou a to bylo ve vztazích na škodu.Nechtěla jsem to tak,ale bariéra se vždy vytvořila.Nová přátelství jsem při druhém dítěti taky nenavázala,jenže to je taky trochu dobou.Každý žije sám za sebe a lidi nemají potřebu se družit a s někým mluvit.Těšila jsem se,až syn půjde do školky,že tam přecejen s maminkami budeme kámošky,ale prd.Každá sebrala dítě,mlčky oblékla a nashledanou.Když člověk něco prohodil,aby zabředl debatu,prd.Je to ale současný stav společnosti.Takže co bych radila autorce?Ať se na okolí vyprdne,užívá si svého mlácí,ať je na něj hrdá,každý věk nese své,já si to užila v mlácí i ve stáří.Co nosí sousedky netuším a jestli mi závidí taky netuším-mě to ani nenapadne.