Re: pocit selhání jako matky

Přiznávám, že moje kojení proběhlo naprosto v pořádku, takže asi nedokážu pochopit, jak se to stane, že to nejde. Ale taky z vlastní zkušenosti a z mého blízkého okolí vím, že někteří mají zkreslené a zaškatulkované představy o kojení, právě díky nějakým tabulkám nemocnic a doktorů. V porodnici, kde jsem byla já, jsme nikdy dítě před a po kojení nevážili! Neudělala jsem to ani jednou, ani u jednoho dítěte, ani tam .ani nikdy doma. Prostě jsem kojila, kolik si dítě řeklo. U obou dětí nás pustili domů s nižší než porodní váhou a nikdo mně tím nestresoval. Já byla tudíž v pohodě. A to má podle mně obrovský význam. Několik mých kamarádek vážilo a vážilo až usoudilo, že dítě vytáhne málo a začalo příliš brzo přikrmovat. Vážení dětí před a po kojení považuji za něco naprosto nevhodného. Přece vidím na dítěti jestli prospívá nebo ne? A s tím intervalem je to taky různé. Obě moje děti se kojily co hodinu ve dne v noci (!) cca do 15 měsíců. Od porodu až do konce žádná změna. Tohle do žádných tabulek nezapadá. Naštěstí to první bylo pěkně baculaté, takže u druhého když mi Dr. říkala, že málo přibírá, mně to už nemohlo rozhodit. Dítě mé kamarádky se naopak moc kojit nechtělo, bylo maličké ale projevovalo se zdravě. Musela ho v noci budit, aby se napilo.Kvůli nízké váze museli odložit první očkování, ale naštěstí doktorka byla rozumná a netlačila a vše proběhlo jak má. Maminka je drobná, proč by dítě mělo být větší? Samozřejmě, že umělá výživa není bůhvíjaká katastrofa, ale nadruhou stranu není třeba podléhat škatulkám, jak často a kolik se má kojit a jak velké a těžké má být dítě. Přeji mnoho sil a pohody.