Re: Cítíme se stejně

Latinko,vy jste ale v uplne jine situaci nez je vetsina rodicu deti s DS a kterych je tento clanek. Muj syn genticke postizeni podobne DS.. On v sedmi letech chodi, jezdi na kole, brusli, dela doma bordel, nechce si oblict to co mu pripravim, chodi do skoly,ma kamarady, chodi na krouzky, uvazuje roztomile, ma vyhranena prani a vkus. Jezdime stanovat do hor. Syn ujde v pohode 10 km v terenu.. My zijeme uplne normalni zivot..
Kdyz se zamyslim, v cem nas ""omezuje" .. Nezvlada,kdyz je nekde hodne lidi, je velice citlivy na stres doma. Jeste jsem s nim nebyli v divadle, ale mozna je toma zbytecna obava, ze by to nezvladl. Do muzei chodime 2x mesicne, mame predplatny.. Manzel se s nim chlubi v praci. Co treba syn prohlasil, nebo ze dal gol na hokeji.. Muj syn nikdy nebude chodit na stredni skolu. Do skoly bude chodit az do 20.. necim se "vyuci"".. Kam se dostane zalezi na nem. Zatim toho umi vic, nez jsem kdy doufala. Jak bude zit v dospelosti.. Vim urcite, ze doma ne, zacneme to resit,az podletoho kam se ve vyvoji dostane a co si bude prat. Verim tomu, ze se "postarame"" abychom pro nej nasli to nejlepsi.. Zatim ma v planu ze bude bydlet, z kamosema ze tridy.. Je to dost dobre mozne, ze to tak bude, v nejakem chranenem bydleni nebo na farme..
Nejstezsi byly zdravotni komplikace do jeho tri let jsem si odbyli 11 operaci. Ted je to kluk zdravi jak ripa. Musi byt pod kontrolou, zatim vypada vse dobre.

Latinko, opravdu to mate hodne tezke, ale ten clanek je o detech s DS.. Ty deti v 95% pripadu maji o hodne nizsi stupen postizeni nez ma Vase dcera. Mne se ten clenek fakt nelibi. Opravdu mit doma dite s DS podle mne neni takova "katastrofa"" jak z clanku vypliva..

Preji Vam {cele Vasi rodine} hodne sil a radosti.