Re: Škola není jenom o vědomostech

Mladšího syna jsem učila doma dva roky, potom už chtěl sám do školy. Jenomže právě natrefil na mizerný kolektiv-šikana, bezdůvodná agresivita,...sama učitelka na třídní schůzce přiznala, že ve třídě neučí, ale dělá drába a neustále něco řeší a vyšetřuje. Syn je z toho otrávený, sám velmi dbá na dodržování pravidel a, i když sám není terčem žádných nepříjemností, to prostředí ho ničí. Naštěstí příští rok mají dostat novou paní učitelku a někteří největší sígři mají přejít jinam, tak se to snad zlepší.
Starší syn se učil doma tři roky, je to introvert žijící tak trochu v jiném světě. S kolektivem vce škole neměl problém, svoje místo si rychle našel a dokonce se sám opakovaně postavil proti šikaně spolužačky.
Ony ty doma vzdělávané děti bývají mnohem tolerantnější k různým odchylkám("Kájovi nejde vůbec matematika, ale umí skvěle běhat. Anička neumí moc dobře pravopis, ale krásně kreslí"...abych citovala svého syna.), chce se mi říct, že jsou méně povrchní - prostě mají čas si udělat pořádek sami v sobě, než jsou školou vrženy do uměle vytvořeného kolektivu dětí, se kterými mají společný pouze rok narození a městskou čtvrť.