29.3.2012 9:01:43 Žluťásek.
Re: Socializace
Pawlo, většina domaácích učitelů má doma víc než jedno dítě, takže různé neshody zažívá celkem hodně často a že musí vydržet a dohodnout se, je jasný. My máme třeba 4 děti věkově velmi blízko, to Ty ze svý rodiny asi neznáš (mám pocit,že máš děti s větším věkovým rozdílem). Jedno dítě je speciální a to je pro ostatní hodně velkou školou. Nicméně i ty 3 zbývající jsou samozřejmě každé jiné...
Taky nevím, jak mám rozumět tomu, že matka nikdy nebude objektivní ke svým dětem, zatímco učitelky jsou (podle mého nesmysl, protože i učitelka má k dětem vztah)
Navíc nemám pocit, třeba ze svých školních let, že bychom tam byli nuceni jakkoliv spolupracovat, když jsem se s někým bavit nechtěla, tak jsem se s ním nebavila a byly tam i děti úplně zašitý, který jely jen samy za sebe. To třeba v rodině nejde.
A co se týká kroužku, vůbec nechápu, proč by mělo vadit, že děti spojuje zájem, protože to vůbec neznamená, že jsou všechny stejné. Navíc třeba do skautu chodí obyčejně ti, kteří nemají zájem žádný konkrténí, nechtějí ani na sport ani na hudbu, tak je šoupnem na skaut. Je tam slušná směska, možná jako ve škole. Ale jak píšu, ani děti s podobným zájmem podle mýho nejsou špatnej kolektiv.
Ty motivy, proč já doma učím jsem neuváděla jako argumenty, proč je DŠ lepší, ale proto, abych ukázala, že lidi k DŠ nevede opičí láska.
Odpovědět