Re: názor

Ani ne, Zuzko. Nějak s tím ještě nejsem vnitřně srovnaná.
Profese pěstouna se liší od dlouhodobého pěstounství především v tom, že člověk, který to má jako profesi, si nemůže "vybírat", tzn. jsou u něj stanoveny objektivní podmínky a podle toho se k němu děti umisťují. Musí být schopen přijmout dítě kdykoliv a v jakémkoliv stavu, měl by ale mít k dispozici externí služby (nevím, jestli to funguje). Věkově by obecně měly být kategorie: raná pěstounská péče, po které je "poptávka" největší - jde o péči o novorozence po nezbytně nutnou dobu, než je uvolněo k adopci nebo vráceno zpět do původní rodiny. Co bude s těmi ostatními po uplynutí 12 měsíců, to netuším.
Další věkové kategorie jsou děti nad batolecí věk a do puberty, potom dospívající, sourozenecké skupiny a děti s postižením. Toto ale není žádné oficiální dělení, spíš jenom nějaká obecná představa.

Pro výkon této profese je potřeba projít vyšetřením, přípravou a vzděláním, a potom už je jedno, jestli máš 1 dítě v PPP nebo tři nebo žádné, prostě toto je tvoje profese a bereš za ni plat. Když dítě máš, jedeš naplno 24 hodin denně 7 dní v týdnu, zákoník-nezákoník, třeba celý rok, takže když potom zůstaneš třeba 3 měsíce bez dítěte, máš pořád plat, jelikož je to jakási zasloužená placená dovolená. Nikdy ale nevíš dopředu, jestli ta dovolená bude trvat týden nebo měsích nebo tři, protože nelze dopředu předjímat, kdy vznikne potřeba umístit další dítě do PPP. Stejně jako ve zdravotnictví: taky nelze naplánovat, kolik lidí bude nemocných. S tím rozdílem, že ve zdravotnictví je obvykle více personálu.