Re: Asertivita

Ano, taky mám dojem, že to psal buď chlap, nebo žena, co nikdy nerodila.

Byla jsem při prvním porodu asertivní, protože jsem musela. Objeli jsme porodnice v celém kraji, vybrali nejlepší. K porodu jsem šla domluveným doktorem. Přesto jsem nemohla úplně vypnout, přirozený porod nebyl samozřejmostí. Díky doktorovi naštěstí stačilo jen říct "já to chci takto a trvám na tom", ale už to, že jsem to musela říkat, že jsem musela být ve střehu atd., byl šílený opruz a RUŠILO to soustředění na porod. Měla jsem porod, jaký tu neměl obdoby, absolutně první prvorodička bez nástřihu, nicméně přesto bych šla do domácího.

Při druhém porodu už mě doktor znal mnohem líp, mohli jsme si přesněji domluvit hranice. A porod šel tak rychle, že ostatní očumující ani zasahovat nestihli. Zas mi to vynahradili na 6nedělí - sám primář mě seřval, že jsem nezodpovědná matka, protože jsem se zdravým dítětem trvala na odchodu 72 hodin po porodu. Ještě doma jsem byla nervní, jestli pro mě - navzdory podepsanému reversu - pošle policii (měsíc před mým porodem se stal ten případ, kdy maminu s miminem policajti vrátili do porodnice).

Takže asertivita a dobrá příprava mi zajistily hodně, ale "lidsky příjemný" porod je ještě jinde. Pokud bude moje dcera chtít jít do domácího porodu, podpořím jí.