Re: nemám ráda zobecňování

Bože,proč má stále někdo pocit, že je třeba si minulost idealizovat?

Bude mi padesát. Za mého dětství a mládí počítače nebyly. Televize vysílala jen pár hodin denně (jediný program) a dívat se na to nedalo. Přesto jsem nikdy nesvedla hvězdu, kotrmelec dozadu, o cvičení na hrazdě se mi dodnes zdají hrůzostrašné sny... Pamatuju si, jak učitelka nadávala, že jsme stále tlustší, méně obratné, kam to s lidstvem jde.... Po škole jsem chodila do řady kroužků (pionýr, výtvarka, stolní tenis). Ve městě se prostě jen tak trajdat nedalo.
Poprvé jsem si nabarvila řasy ve 12ti letech. To už jsem také kradla matce oční stíny a rtěnky.

Závěrem: stále se historie opakuje. Ono už v antice se říkalo, že za dob dětství bylo sněhu nějak víc.
Prosím, vykašlete se všichni na to paušalizování. Starejte se o své děti a nesnažte se podobným moralizováním si dokazovat, že vy výchovu dětí zvládáte líp, než ti druzí. Já netuším, jestli existují matky, které 2leté děti nechají každý den hrát na tabletu. V praxi jsem nikdy žádnou takovou neviděla a myslím si, že je to jen fáma. I když, teď mi napadá, že jestli vám šíření takových fám udělá lépe na duši, tak to pište dál.