Je to hlavně o tom, co chce dítě
Moje zkušenost je taková, že ani tak moc nezáleží na tom, jak si to maluje rodič, ale spíš na tom, co si miminko přeje. Jasně, je možné s tím nějak bojovat... Ale z našich 5 dětí 3 byly zcela nedudlací, dudlík nechtěly. Jedno dudalo až jako starší, cca do roka taky ne, ve 2,5 letech jsme odnaučili (ehm po dětských hysterácích v noci, když se hledal dudlík zapadlý za postel, už to nás rodiče celkem unavovalo). Nejmladší je ultradudlák. Saje cokoli a neustále. Je taky jednoznačně nejuplakanější z dětí, nejvíc se nosí, nejhůř spí v noci... Bez dudlíku se obejde jen ve spánku, jakmile zabere, tak ho vyplivne. Ale za bděla je ochoten ho vyměnit jen za láhev
. Rozhodně kdybych nebyla z těch pár %, jejichž tělo MM téměř neprodukuje (tělo jaksi nedodalo MM pro 4 předchozí a nedodalo ani pro páté
), ta tohle by byl dokonalý "kojenec"
. Takhle je to kojenec - lahvopijec - dudlavec.
Odpovědět