Re: Re:Normální x běžné

To je možné, i když v tom homosexuálním rodičovství se taky projevuje efekt zúženého hrdla: děti vychovávají ti znich, kteří o děti opravdu stojí (což neplatí o heterosexuální populaci).

Já osobně proti tomu nejsem. Ale chápu, že je to téma hodně kontroverzní, protože lidi chtě nechtě vnímají, že výchova dětí má širší dopad společnost než způsob soužití. Soužití dvou osob je mnohem víc soukromou záležitostí (a to zejména, jde-li o bezdětné soužití), a také ho lze mnohem snáz obhájit jednoduchými právy, z takového soužití vyplývajícího, resp. lze argumentovat diskriminací. Jistě, že nemožnost legálně si osvojit děti je také vyloučením, tzn. diskriminací, ale ne tak křiklavou. Protože soužití má prostě víc rovin a výchovná je jen jednou z nich: emocionální, ekonomickou, sexuální, rozmnožovací, výchovnou...

Ano, kolektivní postoje v tomhle ohledu jsou formovány také řadou předsudků (např. že z dětí vychovaných homosexuály budou taky homosexuálové, nebo že přinejmenším nebudou schopni najít si heterosexuálního partnera atd., anebo z druhé strany, že homosexuální pár nemůže z kluka vychovat chlapa, nýbrž jen mondénního zženštilce). Ale těžko to nebrat v úvahu. Proti předsudkům aktivně bojovat. Nicméně chtěl jsem hlavně poukázat na to, že nemá smysl slučovat do jedné otázky registrované partnerství a osvojování dětí (jakkoli to odpůrci homosexuálů vnímají tak nějak jako ve válečných podmínkách - nelze ustoupit ani ze vzdáleného předmostí, protože to hrozí celkovým ústupem, nelze nechat protivníkovi jakoukoli iniciativu, přijatelný je nanejvýš neformální klid zbraní).