blbost, děti žádní chudáci nejsou

Mám 7 vnoučat, z toho 5 chodí na základku. Nevídáme se denně, ale když už se sejdeme, tak se mi často svěřují, co je nového, co ve škole, jaká je učitelka, jací spolužáci, ale někdy taky, co je trápí a co nestíhají. Začnu tím posledním. Když už něco nestíhají, tak sebekriticky dojdou k tomu, že jedině kvůli sobě - nechtělo se jim, začetly se do zajímavé knížky, přetáhly to na počítači apod. Nikdy to není kvůli tomu, že by na ně byly kladeny nějaké extrémně vysoké nároky. Děti totiž vydrží víc, než si myslíme a pokud jsou ZDRAVĚ motivované, tak mají radost z každého úspěchu a ty úspěchy je ženou vpřed. Jen musíme my dospělí ty úspěchy u těch našich dětí najít a povzbuzovat je, ne je deptat nějakými svými nenaplněnými ambicemi. Co se týká různých kroužků, jedna vnučka vystřídala během dvou let několik variant, než našla to pravé, co ji nejvíc baví. Teď chodí 1x týdně tančit a 1x týdně na keramiku. Kluci se "našli" většinou při nějakých sportovních aktivitách.
Do ničeho je nemusíme nutit. Jako bývalá učitelka jsem proti, aby se s nimi doma rodiče učili. To opravdu jen výjimečně, když něčemu nerozumí. Ale snažíme se je naučit mít zodpovědnost sám za sebe. Zapomněl ses naučit nebo napsat úkol? Tvoje chyba. Tak máš právem špatnou známku a hleď to dohnat.