Toto mě zaujalo:

"V prvním případě je třeba si dát pozor, čím muže štvete, a toho se důsledně vyvarujte."

takže ženská si má dát pozor, aby milostpána něčím náhodou nenaštvala, to, že on soustavně štve ji, je úplně jedno, protože na ní nezáleží?

"Možná by Vám mohla pomoci představa služební cesty. Muž odjel třeba do daleké Keni studovat prapodivné rypoše lysé a Vy si musíte v Čechách poradit s dětmi po svém. Zbyl Vám po něm obrázek u počítače, možná občas utrousí „ahoj“ po telefonu… To je, pravda, hrozné, ale co jiného můžete teď dělat? Předpokládám, že jste už vyzkoušela všechny své fígle a že nic nezabírá."

Mohla by třeba taky ona odjet na pár měsíců do Keni něco studovat - jak je možný, že "pan psycholog" to považuje u jednoho za normální stav, se kterým se ten druhý musí smířit - tak do prkvančic, jsme jednou PARTNEŘI a máme malý děti, není možný se jen tak sebrat a odjet bez domluvy s tím druhým. Kdyby to samý udělala i ona, tak jim děti umřou hlady, prostě když ten jeden je mimo, tak ho ten druhej vykrejvá, ale nejde to přece vzít tak, že "já si odjedu/zmizím k počítači a ty vykrejvej, a nejsem ochoten se s tebou o tom bavit"


"V těchto případech ať Vás ani nenapadne tento návrh vyslovit za něj. Jen byste se stala spolupachatelem při zabití Vašeho vztahu."

Takže když si jeden z partnerů najde někoho jiného, tak je vztah i nadále živej a funkční, a zabije ho teprve ten druhej, když se mu to nelíbí


"Děti máte malé. Je pořád lepší, když je táta zahrabaný u počítače, kde nic nedělá, než abychom tu měli krásně vykvetlou válku o děti, o střídavou výchovu atd. Tato situace není ničím ve srovnání s peklem, které panuje při rozchodech. Je lepší manžela dvanáct let pasivně trpět u počítače, než s ním dvanáct let válčit po soudech, handrkovat se o výživné a dělat si naschvály. Zatím hraje střílečky na monitoru, po rozvodu je začne hrát s Vámi."

Tak tohle považuju téměř za žalovatelnou manipulaci ve stylu, když muž říká ženě "když ode mě odejdeš, žádnej jinej chlap tě už nikdy chtít nebude, protože jsi hnusná a neschopná" - fakt si pan doktor myslí, že závislák rázem vyskočí od počítače a začne se soudit o střídavku? Spíš bych si tipla, že si oddechne, že ho od hraní nic neruší.

"Představte si, že jste v lodi, do které prosakuje voda, a vy ji musíte neustále vylévat. Ani zde není rozumné skákat bezhlavě do moře, když nemáte nic lepšího. Samozřejmě, když Vám u loďky zastaví elegantní jachta nebo spolehlivý škuner, pak se mě už na názor ptát nebudete."

Aha, takže tady radí se rozejít jen v případě, že má novýho šamstra?

"Například nehovoříte o tom, jak moc je nepoužitelný i v intimním soužití. Uvědomte si, že i když dává třeba jen 20 % z toho, co potřebujete, tak těch 20 % máte stále zadarmo. Ano, je to málo, ale pořád lepší než nic nebo válka při rozvodu. I kdyby jen občas pohlídal to čtyřleté dítě, tak je to zadarmo. Nemusíte shánět hlídání jako po rozchodu."

ZADARMO? Krucipytel, vždyť je to jeho POVINNOST, je to jejich TÁTA!!! A co on má a bude mít od té ženy "zadarmo" za celých těch 12 či kolik let, to se nepočítá?

". Nevyhrožujte rozchodem, dokud máte pocit, že muže stále ještě máte nějak ráda. Raději ho berte jako jakýsi suvenýr z cest, nostalgickou vzpomínku na doby dávno minulé, a nechejte ho hnít v koutě.

Když je mi líto vyhodit nějakou věc, ke které mám citovou vazbu, tak ji strčím do krabice a nechám uležet ve sklepě či ve skříni. Za pár let tu krabici projdu a zredukuji ji na 10 %, prostě věci časem přestávají být citově obsazené. Alespoň mně nedělá dobře se od nich odsekávat násilím. Stejnou taktiku bych použil u muže. Nechejte ho v koutě, až se z něj třeba za 12 let stane bezcenný kus nábytku. Do té doby se snažte na něj nereagovat. "

To je šílený. Myslím, že pan "psycholog" by měl vrátit diplom, dost mě nadzvednul, myslím, že bohužel na těch, kteří se na něho obrátí, může napáchat velké škody.