Re: Souhlasím, ale vidím jedno významné mínus

My to dělali taky tak. V sešitech jsme nesměli škrtat, když tak přepsat celou stránku. Neskkutečný opruz. Tak jsme třeba úkoly z matiky dělali tak, že jsme je o polední přestávce řešili na tabuli, tam jsme mohli mazat dle libosti. My chytřejší jsme u toho diskutovali, jak na to, až jsme to vyřešili. Ti slabší to pak kompletně opsali. Naučili jsme se u toho všichni, i ti slabší, protože pozorovali, jak to řešíme. Pak jsme přišli domů, hodili tašku do kouta a hybaj ven.
Jediné, co mi chybělo, byla absence výuky jazyků. Ruštinu jsem celý život nepoužila, možná tak při zájezdu do Ruska.