To já bych už prvňáčkem být nechtěla

Já jsem byla prvňáčkem někdy před padesáti lety a neměnila bych ani za nic. Paní učitelku (vlastně soudružku učitelku) jsme všichni svorně milovali, ve škole se mi líbilo, úkoly jsem si udělala o přestávce, doma za celou školní docházku nevěděli, co se učíme. A přitom jsme na konci deváté třídy uměli víc než dnešní maturanti. S mými dětmi jsem se také nikdy neučila a všechny vystudovaly vysokou a jsou úspěšnými lidmi. Nějak nemůžu pochopit, proč se dneska s dětmi dělají takové ciráty.