Cesta do pekel...

A teď z druhé strany. Dle vyšetření z PPP je má dcera (5. třída) mimořádně nadaná, dle slov psycholožky není řešením ani víceleté gymnázium, na které by ráda příští rok odešla, neboť i tamější tempo výuky pro ni bude pomalé. Už pátý rok tiše "hnije" na státní základní škole. Učitelé i ředitel o její "diagnóze" ví a na začátku každého školního roku nás ujišťují o tom, že k ní budou přistupovat individuálně a dávat úkoly navíc. Tato snaha jim vydrží maximálně do konce září... Celoroční nadstandardní péčí jsou však zahrnovány děti s podprůměrným prospěchem, neboť ty sedí v prvních lavicích a především s těmi je intenzivně pracováno. Všichni ostatní se svorně nudí, má dcera si čte knihu schovanou pod lavicí a učitelé jsou rádi, že ji mají z krku. Když se v poradně zeptám, jak situaci řešit, krčí rameny s tím, že pro tyto děti žádný specifický program výuky není... Kdy si konečně přečtu článek o řešení vzdělávání pro tyto děti? Ne ovšem odkazy na různé internetové stránky určené pro rodiče nadaných, ale skutečně promyšlený program. Jinak řečeno, ač jsou i nadané děti svým způsobem postižené a vzhledem ke svému potenciálu budou jednou ty z "druhého břehu" živit, společnost na ně zvysoka kašle. A aby to bylo ještě veselejší, přidáme jim do třídy pár agresivních nezvladatelných dětí... Ať žije inkluze!!!