Re: Poděkování

Uff, pane Macoune, já tedy nevím, ale hodit do jednoho období (cituji: "když jsem byl ještě dítě") knížky Bohumila Říhy, Tři mušketýry, Mayovky a pohádky od Andrsena to se mi zda mírně řečeno divné :-)) Možná jsem zaostalá ve vývoji :-)), ale Tři mušketýry jsem četla až na SŠ - v 16 letech, a troufám si tvrdit, že to bylo tak akorát.

Můj syn (nyní 9 let) Tři mušketýry viděl cca před 2 měsíci v TV a nemám pocit, že by mu dříve něco uteklo :-) Vysvětlovat mu osobnost kardinála Richelieu či lorda Backinghama a jejich vzájemné vztahy bylo pro mne dost náročné a vážně nemám pocit, že by si z filmů (viděl všechny díly) zapamatoval něco jiného než souboje, legračního sluhu Placheta, náhrdelník a chybějící počet kamenů. Sice pak měli s dcerou období, kdy si na nic jiného než na šermování nehráli, ale to je tak všechno. Dceru zaujal ohňostroj, koně, meče a královské koruny. Syn se samozřejmě ptal: TOHLE je ta hodná nebo zlá postava ?:-)), to ve svém věku ještě rozlišuje, ale JAK mu mám vysvětlit to, že královna má milence, to vážně nevím :-))

No, pokud to shrnu, tak mám pocit, že když průměrné české dítě počká s četbou tohoto Dumasova díla do 12 či více let, tak si dílo více užije. Rozhodně mu teď raději tedy doporučím ty Mayovky, které hltá jak zběsilej - tak jednu za týden. Tam se mne alespoň nechodí ptát na spletité vztahy mezi indiány, tam jsou ti "zlí" vidět celkem bezpečně :-))

Vernovky jsou sice hodně popisné, přesto jsme už nějaké loni přečetli, ale vybrali jsme takové, kde jsou alespoň hlavními hrdiny děti. No doufám, že velká čtenářská obec Rodiny pochopila, které to jsou :-))))))

Ohledně Honzíkovy cesty, tak tu jsem četla dceři ve třech a půl letech (u syna už vážně nevím kdy to bylo). A tam nemám pocit, že by se to snad později hodilo, neboť to, že dědeček chodil do závodní jídelny pro oběd bych nerada většímu dítěti vysvětlovala :-)), kdo ví, zda by to na dítěti nezanechalo nějaké levicové sklony :-)))))

Milada