Re: Poděkování

Simono,

no vidíš, a to mě se Tři mušketýři pro druháka či třeťáka nezdají vhodné. Celkem vím, o čem mluvím, syn chodí do druhé, ale měl OŠD, takže měl být ve třetí. Je normální chápat ve druhé či třetí třídě, že francouzská královna měla anglického milence? Je snad běžné takto malým dětem vysvětlovat, KDO je to milenec? Pokud jen tak namátkou zalistuji v Čítance pro druhý ročník: Jak pejsek s kočičkou NĚCO, Jak víla Amálka NĚCO, Jak děti z Bullerbynu NĚCO, Na tý louce zelený, Polámal se mraveneček, Já bych rádk Betlému, Jak včely pleskly Pytlíka přes ruku, Ijáček má narozeniny atp...

Já osobně jsem stohy knih z MK nenosila, u nás se smělo půjčit knih maximálně 5. No bylo to tak, že jsem si je v úterý půjčila (to byla knihovna otevřená pro děti), okamžitě přečetla a ve čtvrtek je tam vracela a půjčovala si nové (i když to bylo otevřeno pro dospělé).

Tři mušketýry jsem četla v 16 letech až proto, že naši tohle neměli, měli jen Christa. V Místní knihovně to nebylo a nikdo ze známých to na půjčení neměl. V 16 už jsem tedy dítě rozhodně nebyla, půjčené jsem to měla od svého tehdejšího kluka, který mi říkal Mylady, podle tamní hrdinky, takže přečíst to bylo už téměř nutností :-)) Ale jinak jsem moc zaostalá snad nebyla, třeba všechny díly F.L.Věka jsem už na ZŠ četla :-)) Ovšem pak pan profesor na ryze chlapecké SŠ celkem zíral, když chtěl vědět obsah 1. dílu (co jsme měli za povinnou četbu) a já při zkoušení plynule od prvního dílu přešla až k dílu poslednímu :-))

Netvrdím, že dětství není delší doba, ale takhle, bez ladu a skladu (zvlášť, pokud bych byla autor knihy a vlastně si tu dělala reklamu) bych to nenapsala nikdy.

Milada