29.12.2004 1:14:02 Petra Neomi
Re: TRAVA A JEJI ZAVISLOT
No, já sice Mirku taky chápu, ale jen to, že vím, že ta antidepresiva opravdu bere mi zabránilo, abych změnila ton z poměrně smířlivého na hodně nepříjemný. Už jen proto, že tohle stanovisko v mě známých případech vedlo i k tomu, že rodiče udali svou nezletilou dceru a jejího přítele proto, že u ní našli pytlík s trávnou a celá věc skončila úplným rozpadem rodiny. :(
K těm drogám, já bych sice možná raději viděla trávu, než alkohol, kuřákem se snad člověk narodí, nebo nenarodí :). To usuzuju z toho, že ani já, ani bratr silnými kuřáky nejsme, v současné době nekouříme vůbec a přitom se tím necítíme nijak omezováni.
Extáze a ostatní taneční drogy - možná je to předsudek, ale já je považuju za zrádnější, než klasické. U heroinu každý ví, že do sebe láduje svinstvo, extáze a "papíry" jsou prostě jen doplněk diskotéky, i když psychiku ovlivňují dost. Na druhé straně, u pražského dítěte je velká pravděpodobnost, že si někde nějakou "půlku půlky" dá. Při tomhle dávnování je to ovšem spíš placebo.
Všechno, co se aplikuje injekčně považuju za velký průser, ale podle mých zkušeností dítě už musí být na půl cestě do pekla, když si začne píchat. Rozhodně to není z ničeho nic, to už musí rodina skřípat,že je to slyšet až na Aljašku. Taky má spousta lidí z nitrožilní aplikace fobii, já osobně těžko rozdýchávám i odběr krve.
Pokud jde o šňupání, mno, kdo chce ochutnat tvedou drogu, zkusí to nosem. Holky často spolehlivě odradí, že ti otéká nos. :)
Principiálně nepovažuju za problém, že někdo něco ochutná. Problém je, když v tom zůstane, a dneska o opravdu není o tom, že by děti neznaly rizika. Mí i bratrovi kamarádi končili v blázicích, umírali... to nepřehlédneš. Vtip je v tom, že pokud je člověk dostatečně zoufalý, je mu to jedno. Má nejlepší kamarádka, kterou znám od pěti let, skončila na AT s narušeou pamětí a přivedlo jí tam obyčejné desetistupňové pivo.
MOžná je to staromodní názor, ale já si opravdu myslím, že abůzus drog u mladistvých způsobuje nefunkční rodina, nebo rodina, fungující patogenně. Je to sice z úplně jiného soudku, ale pře nějakou dobu jsem napsala historickou fantasy se sm prvky, kde hlavními hrdiny byla patnáctiletá lupička a starý šermířský mistr,který ji vychovával Vzhledem k tomu, že to bylo pro sm server, vychovával jí hlavně tím, že jí řezal jako žito, na druhés traně, byl to takový archetyp milujícího otce. Když za mnou pak na conech chodily 17leté holky jako panenky s tím, jak se jim líbí moje povídky, naivně jsem myslela, že mluví o těch z Pevnosti. Ne. Zdaleka největší ohlas měla tahle slátanina ze bdsm.cz. Prý se s tou hrdinkou hrozně identifikovaly. Jestli tohle není symptom krize rodiny, tak už nevím co jím je.
Odpovědět