Re: Kam jste se poděli?

Možná kdyby nedostal věčeři a neměl by nic čistého na sebe, řešit by to nějak musel. A potom není problém říct - no ale víš - já to prostě nestíhám, budeš mi muset pomoct. Jestli nepomůžeš, nedá se nic dělat, budeš bez jídla a oblečení. Já osobně bych se nebála ani toho, že pokud doma maká ženská sama, bude jí líp bez manžela, protože se nebude muset starat ještě o něj. (A vždycky manželovi říkám, že kdyby něco, jdeme do střídavé péče, protože odpočatý tatínek jednou za 14 dní o víkendu na výlet je zvrhlá výhra jak snadno přijít k dětem a být v jejich očích lepší než mamka.)
A argument že on vydělává? Já doma taky pracuju a pokud mi manžel něco výše uvedeného naznačí, ráda mu připomenu, že nebýt toho, že jsem doma s dětma, nemohl by chodit do práce a vydělávat - musel by a nima být doma on. Takže jím vydělané peníze jsou naší společnou zásluhou. (Jestli ho jeho role nebaví, ráda si to s ním vyměním, budu mezi lidma a budu si zvyšovat kvalifikaci.)

Vím, že takhle jednoduchý to neni, ale co si kdo z manžela udělal, to z něj má.