Re: reakce na článek

Tak jsem si pečlivě přečetla článek a taky ohlasy.

Není jednoduché zaujmout stanovisko, každá má jiný názor jinou osobní zkušenost.

Já jsem rodila dvakrát, poprvé s nastřižením, to mě zkazilo první dva měsíce po porodu, neboť jsem si nemohla nejen sednout, ale ani se jakkoli pohybovat, a když se mi podařilo kýchnout, tak to byl zážitek že se celý porod mohl schovat...

Napodruhé jsem po mnoha hodinách v porodnici začala náhle rodit tak rychle, že mě nastřihnout nestačili, a nemohla jsem si to vynachválit. Už pár hodin po porodu jsem byla jako bych ani nerodila, nic mě nebolelo, mohla jsem se hýbat jak bylo třeba...moc hezké. Vůbec se to nedalo srovnávat, a nikdy bych příště nic podobného jako nastřižení bezdůvodně nechtěla.(Podle mě to poprvé bylo bezdůvodné, dělalo se to prostě všem)

To jsou moje zkušenosti, ale musím dodat, že mám k rození dětí klasické dipozice, širokou pánev, a navíc první porod trval celkem dvě a půl hodiny od odchodu plodové vody, a věřím, že i ten druhý by proběhl stejně dobře, kdyby mi ho nezačali komplikovat doktoři (zaměnili odchod hlenové zátky za plodovou vodu a porod mi začali předčasně vyvolávat, když se na to přišlo, už bylo pozdě)

Navíc jsem zastáncem přirozených postupů, zkrátka, tělo ženy vzniklo k tomu, aby rodilo děti, takže kromě neobvyklých a netypických případů by si s tím mělo poradit samo. Tím nezamítám pomoc lékaře, ale v tomto případě jsem to za pomoc nepovažovala.

Co se týká případného výhřezu dělohy, myslím, že dřív taky hrála roli těžká práce na poli bez ohledu na stav po porodu atd. taky porodů bylo víc. Vím, že existují možnosti procvičovat zmíněné svaly, ale když už k výhřezu dojde, proč neudělat jednu operaci za život, a nastřihávat ženu několikrát?

Jistě ale jsou případy, kdy to opodstatnění má, o tom se nepřu. Jde mi jen o to, že se mi nelíbí přístup jako by to byla prevence, to tedy podle mě rozhodně není. Prevence by bylo cvičení před porodem, masáže atd., nebo takové vedení porodu, aby se nic neuspěchalo a nešlo to moc násilně.

Má setra, která má tři děti a má podobné fyzické dispozice jako já, porodila dvě první s nástřihem (v té době nikoho nenapadlo dovolit si to odmítnout) a z druhého nastřižení má dodones potíže, hnisalo jí to a trvalo několik měsíců, než se uzdravila (cítí to dodnes) Taky si vzpomíná, jak si ještě v porodnici stěžovala, jak ji to strašně bolí a má to oteklé, a lékaři jí doporučili, aby až přijde domů, si koupila dubovou kůru (najednou přírodní postup!)a nedali jí na to nic. Když rodila své třetí dítě (čtyři kila deset), nenastřihli ji a svoje pocity popisuje stejně jako já - naprosto nesrovnatelný luxus vc porovnáním s utrpením, co ještě několik měsíců zažívala po prvním a druhém porodu.

No, je to můj názor, a myslím si, že by lékaři už jednou měli začít respektovat názory žen hlavně pokud se týkají jejich těla.