Re: Takové knihy už nečtu

Makino, určitě se v posteli vyspíte i čtyři :-)). Máme s tím zkušenosti. Taky jsme nedřív odolávali, já jsem jak upír stála nad postýlkou a snažila se naše dvojčata uspat. Nejdřív jedno, pak druhé a tak dokola. Někdy to bylo dobré, někdy zas ne. Takže jsme si je taky brali do postele, až se z toho stal rituál. Spí s námi pořád. Také večer neusínali, postupně jsme zkoušeli všechno možné. Nakonec vyhrála kombinace v šest hodin kašička, pak koupání, na noc mlíčko a spánek. Teď mi spí od 19,30 - 20,00 do 6,00 - 6,30 do rána. Mají sice různé výpadky. Kdy se vzbudí třeba ve tři nebo ve čtyři a chtějí si hrát. Tak to se pak nedá nic dělat. Zajímavé je, že když jsme se někdy opozdili třeba na návštěvě a děti šli spát o hodinu až dvě dýl, tak stejně vstávali ve stejnou hodinu. Nebo když byli unavené a šli spát třeba už v sedm, tak se taky nebudí dřív. Mám fakt zlaté děti, protože většinou spí celou noc a po obědě ty dvě až tři hodinky, podle toho, jestli si dají chrupku dopledne (0/2 - 1 h). Podle mě jsou holt některé děti nespavci a některé spavé. Hodně ale asi udělá to, na co si zvyknou (pokud to trochu jde), když jsou malé. Uvidíme co nás čeká do budoucna. Třeba se jim to obrátí, což se taky může stát a budu mít po spokojeném spánku. Jinak v poledne spí tak dobře podle mě proto, že jsou v kočaru (je jim 8 měsíců). Doma tak dlouho nespí, ale na čerstvém vzdoušku, to jo. A do postele se ve čtyřech zatím vejdeme a fakt toho zatím nelituju. Spí se s nimi dobře. Jsou jak plyšáčci na spaní. Akorát takové ty "partnerské záležitosti" musíme provádět jinde. Aspoň nám to nezevšední.:-))