Moc se mi to nelíbí...

Mě ta diplomacie připadá spíš jako lež, neupřímnost a podkuřování. Nikdy jsem nic podobného neprovozovala a ani to provozovat nehodlám. Proč taky. Vzala jsem si muže, kterého doopravdy miluji a obdivuji, což ovšem neznamená, že mu neřeknu svůj případný negativní názor. Proč bych ho měla nějak zaobalovat? Vždyť bych z něj dělala hlupáka. Muži přece nejsou tak naivní, aby si sami o sobě mysleli, že vše, co od nich pochází, skvělé a jedinečné jest. Jistě, jsou ješitní, a ženy snad nejsou?
Stejný článek by mohl napsat muž o tom, jak své ženě zkritizoval např. nový účes nebo svetr.
Upřímnost v partnerském vztahu je možná někdy trochu nepříjemná, trochu "svědí", ale je mi pořád milejší než mazání falešného medu kolem úst. A mému manželovi, doufám, taky. :o)