Upřímnoct k chlapovi? Nee...

chachá, upřímnost k manželovi mi připadá dosti utopistická. teoreticky je vše pravda, proč si neříci věci tak, jak jsou, ale muži jsou jaksi jinak geneticky vybavení (neznám kjiný exemplář), takže říci manželovi"miláčku, ten nový plot, co už týden děláš je dočista křivý" aj jako výzva na souboj.
Takéjsem se snažila používat rovnocennou komunikaci s očekáváním, že druhý to bude chápat stejně, ale tvrdě jsem narazla. V současné době jsem pro manžela už jen semetrika, která ho neustále kritizuje a stále se chce hádat (dlouhý, ale asï banální příběh).
také jsem neuměla a hlavně nechtěla být diplomatická-vždyť jsme přeci rovnocenní partneři, ne? Opak je pravdou, muži to vysloveně vyžadují-chválit, chválit.
teď už bych sklapla krovky a poslušně chválila.Nic to nestojí a výsledky jsou mimořádné.