Re: Žiju a jsem za to ráda

Bibi,
já si zas vážím lékařů (tedy těch dobrých) :-).
O komplikacích jsme se neučily proto, abychom je uměly řešit (od toho jsou lékaři, to je bez diskuze), ale abychom o nich aspoň něco málo věděly (vím, že HODNĚ málo). Taky je mi naprosto jasné, že jsme se dozvěděly jen malou část z toho, co může nastat.
Ale mě spíš vždycky zajímá, jak často a za jakých podmínek to nastává. Jestli se to dá nějak poznat dopředu. Jestli se tomu dá předejít...
Pokud se lékaři (WHO) shodli na tom, že porod doma je stejně bezpečný, jako v porodnici, asi k tomu měli své důvody. Asi věděli, jak případná rizika odstranit nebo aspoň minimalizovat.
"Hopsání po břiše" bohužel není tak vyjímečné, jak píšeš. V roce 2003/2004 jsem se na jednom kurzu dozvěděla od nejedné PA, že ony tak pomáhají VŠEM maminkám, které u nich rodí...
Taky se měj hezky a taky přeju hodně spokojených maminek. A kdo ví, třeba se někdy na nějaké akci nebo přednášce potkáme, třeba se za čas vrátíš k porodnictví a začneš se zajímat, jak to vlastně s těmi porody doma je :-)))))).