Re: Žiju a jsem za to ráda

Ahoj Sylvo,

ten fanatismus jsem nemyslela ani tak na Tebe, ale na některé představitele "přirozeňáckého" hnutí. Ty jsi mi jen svou argumentací některé z nich připomněla, ale uznávám, že to mohla být jen asociace, která se nezakládá na pravdě.

Z Tvého příspěvku mi trochu nesednul ten závěr, kdy mi přišlo, že tvrdíš, že dřív se doma umíralo JEN proto, že naše předkyně měly horší výživu atd., a že tudíž opomíjíš, že i při porodu samém mohou nastat komplikace, které nezpůsobili doktoři ve špitále, ale ke kterým je potřeba jejich pomoci. ALe je možné, že jsem si to vyložila špatně, a v tom případě se omlouvám.

Abych řekla pravdu, jsem moc ráda, že "přirozeňáci" existujou, protože i díky nim jsem mohla prožít porod tak, že mi do něho nikdo nezasahoval, protože to nebylo potřeba. TO se mi moc líbí - neřešit zbytečně to, co běží, jak má, a nezasahovat do toho. Ale čekala jsem opravdu maximální snahu vyhovět té mamince (a miminku) a pak jsem byla trošku zklamaná přístupem NĚKTERÝCH (zdaleka ne všech!!) z nich, kteří jsou vlastně taky tak trochu totalitní, jak se to vyčítá "medicínským" doktorům, ale zas na druhou stranu. My máme nějakou představu, jak by to mělo být, když se nám do ní nevejdeš, máš problém. NE že my se maximálně, pokud to jen trochu jde, přizpůsobíme tobě. A to mi u nich vadilo mnohem víc, než u těch "medicínských" protože právě proti tomu se ohrazují.

Snad jsem to nenapsala moc zmateně. Nemyslím to na Tebe, jsem ráda, že duly jsou a sama o jedné vážně uvažuji ke svému druhému porodu.