No nevím,

jestli jde využít tu možnost zde psanou - dát se dohromady s třemi maminkami a vzájemně si po týdnu pohlídat děti. Jednou mě kamarádka požádala, zda bych jí 4 dny nepohlídala syna /museli s manželem odjet/. Řekla jsem, proč ne. Byl stejně starý jako můj syn - 6 let, znal nás, žádný problém. Jenže jsem si neuvědomila, že každá z nás vychovává děti jinak. Já mám ještě mladšího syna a starší dceru. Má kamarádka má jen jedno dítě. Její chlapec je hodný, ale samotářský, nerad chodí ven a je zvyklý, že se mu všichni max. věnují. Vůbec není samostatný.
Po mých dětech vyžaduji maximální možnou samostatnou. V 6ti letech musel být schopen se sám obléknout a vybrat si k tomu i patřičné věci.
Jídlo se u nás praktikuje tak, že hlavní jídlo /snídaně, oběd, večeře/ jíme společně u stolu v jeden čas, svačinu udělám pro všechny děti a ty si ji berou podle chuti, pití mají v termosce s čerpadlem a pijí podle potřeby. Kdo dopije, nahlásí a já udělám další pití.
Tak např. jsem řekla, co bude k obědu /abych měla jistotu, že to není jídlo, které nejí/. Šli jsme jíst a on řekl, že zrovna nebude, protože nemá hlad. No dobře. Já nenutím děti jíst. Jen jsme dojedli a vše jsem uklidila, přišel, že chce jíst. I na to jsem připravená. Vzala jsem oběd a dala do mikrovlnky. Po ohřevu mi sdělil, že zrovna tohle nechce, že chce chléb. Tak to tedy ne, hlavní teplé jídlo prostě sní. A tohle bylo s jídlem pořád. Chceš chléb s tímhle sýrem? Jo. Sotva to měl připravené, tak : já tohle nechci, chci tamto." S pitím to bylo hrozné. "Teto, tys mi nedala napít". Já na to: řekla jsem Ti přece, jak to tady funguje, napij se, kdy chceš, tady je termoska. Jenže maminka se mě na všechno ptá a pití mi dává.
Kamarádce jsem všechno vysvětlila, co bylo, jak bylo, proč bylo. A jí se zdálo, že chudák u nás trpěl, protože jsme kolem něj neskákali.
Takže ten model, hlídat si děti mezi cca 4 kamarádkami navzájem, bych nikdy neudělala. To by nebyla zábava, ale galeje - málokdy je možné se strefit do stejného přístupu k výchově.
Na týden si beru kluky mé sestry /12 a 4 roky/ a holčinu bráchy /2 roky/ a je to super. Všechno je stejné, jako když mám doma jen ty své, jen jídla je potřeba trochu víc. Těžko říct, proč s jedním kamarádky to nešlo, ale s třemi navíc jo.